|
|
Římské fortifikace na barbarském území ve středním Podunají v období markomanských válek
Komoróczy, Balázs
Intenzivní archeologické výzkumy, terénní i teoretické, které se zaměřují na problematiku éry tzv. markomanských válek, neustále přinášejí nová data a staví bádání před potřebu nově interpretovat data již déle známá. Interpretace archeologických stop římského vojenského zásahu na území severně od středního toku Dunaje vyžaduje komplexní pohled na prameny získávané na germánské půdě na území dnešní Moravy, Slovenska a Dolního Rakouska. Hlavním cílem příspěvku je zrevidovaný přehled doposud známých římských vojenských fortifikací, doprovázený reflexí aktuálních výsledků systematického výzkumu území tzv. římského záboru na katastru zaniklé obce Mušova. Analýzy těchto pramenů spolu s nejnovějšími poznatky z výzkumů germánských osad z doby kolem markomanských válek, osvětlují mimořádnou intenzitu, značný plošný rozsah a společenskou hloubku zásahu římské vojenské moci na území Markomanů a Kvádů v letech 172 až 180 po Kr.
|
|
|
Horizont nálezů z období markomanských válek na příkladu terry sigillaty z Hradiska u Mušova
Klanicová, Soňa
Článek pojednává o zpracování terry sigillaty nalezené na lokalitě Hradisko u Mušova do roku 2006. Nejpočetnější jsou výrobky ze střední Gallie (59,1 %), v menší míře se vyskytuje terra sigillata z nejstarší fáze výroby hrnčířské dílny v Rheinzabernu (11,4 %). Většina středogalských výrobků byla vyrobena po roce 150/160 n.l., podstatný pro datování lokality Hradisko u Mušova je přítomnost mistra Cerialise II (Rheinzabern), jehož výrobky se začínají vyskytovat až po roce 175 n.l.
|
|
|
Hradisko (Burgstall) u Mušova ve světle výzkumů v letech 1994-2007
Komoróczy, Balázs
Studie je věnována rozboru archeologických struktur, nalezených na lokalitě Hradisko u Mušova. Detailní rozbory opevnění a vnitřní zástavby a jejich komparace s archeologickými strukturami z území římských provincií jsou doprovázeny shrnutím nejdůležitějších datujících historických a archeologických pramenů. Výpověď objektů vnitřní zástavby Mušova, ale i fortifikačního zařízení a nálezového souboru, ukazuje, že se zde nacházelo nejvýznamnější římské zařízení v době markomanských válek v barbariku. Nebyl koncipován jako klasický tábor pro ubytování velkých vojenských kontingentů. Toto praesidium poskytovalo dostatečně chráněný prostor mj. pro veškeré potřebné řemeslné aktivity, pro uskladnění a distribuci zásobování, pro koordinaci v širokém okolí operujících vojenských jednotek a pro ubytování mimořádně významných návštěvníků.
|
host ::
RSS.